Sloup (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Sloup
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu
Znak městyse SloupVlajka městyse Sloup
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°24′53″ s. š., 16°44′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel976 (2023)[1]
Rozloha7,65 km²[2]
Katastrální územíSloup v Moravském krasu
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ679 13
Počet domů251 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseSloup 1
679 13 Sloup
sloup@sloup.info
StarostaIng. Martin Mikulášek
Oficiální web: www.mestyssloup.cz
Sloup
Sloup
Další údaje
OceněníVesnice roku
Kód obce582352
Kód části obce150665
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Sloup (v horském nářečí Slóp, německy Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Žije zde 976[1] obyvatel. Dominantou Sloupu jsou Sloupsko-Šošůvské jeskyně s turisticky vyhledávanou Eliščinou jeskyní. Sloup je také významným poutním místem. Na Wanklově náměstí se nachází poutníky vyhledávaný barokní kostel Panny Marie Bolestné.

Název

Jméno vesnice je buď totožné s obecným slúp (motivací pojmenování mohl být nedaleký skalní masiv Hřebenáč sloupcovitého tvaru) nebo obecným slup - "past na chytání ryb". Druhá možnost je pravděpodobnější.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy jeho část držel Sulík z Konice. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl ve Sloupu majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal i s mlýnem roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

První škola zde byla postavena roku 1760. Roku 1862 byl Sloup povýšen na městečko.[5]

V roce 2000 získala obec 1. místo v 6. ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[6] Dne 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]

Pamětihodnosti

Významné osobnosti

  • Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), moravský kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel textů duchovní hudby, národní buditel
  • Jan Knies (1860–1937), český archeolog, geolog, paleontolog a krasolog
  • Josef Trávníček (* 1921), český politik

Fotogalerie

  • Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
    Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
  • Kostel Panny Marie Bolestné
    Kostel Panny Marie Bolestné
  • Interiér kostela Panny Marie Bolestné
    Interiér kostela Panny Marie Bolestné
  • Fara
    Fara
  • Hřbitov Salmů
    Hřbitov Salmů
  • Boží muka u mostu přes Žďárský potok
    Boží muka u mostu přes Žďárský potok
  • Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
    Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
  • Kříž vedle kostela
    Kříž vedle kostela
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Jeskyně Kůlna
    Jeskyně Kůlna
  • Sloupskosošůvské jeskyně
    Sloupskosošůvské jeskyně
  • Hřebenáč
    Hřebenáč

Panorama

Panoramatický pohled na obec od západu z modré turistické trasy
Panoramatický pohled na obec od západu z modré turistické trasy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 465.
  5. ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 177. 
  6. ↑ Vesnice roku
  7. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vesnice roku
Telnice (1995) • Vratěnín (1996) • Svatý Jan nad Malší (1997) • Jiřetín pod Jedlovou (1998) • Olešnice (1999) • Sloup (2000) • Kameničky (2001) • Nečtiny (2002) • Vilémov (2003) • Kovářov (2004) • Bořetice (2005) • Liptál (2006) • Havlovice (2007) • Lidečko (2008) • Tučín (2009) • Ratměřice (2010) • Komňa (2011) • Řepice (2012) • Jesenik nad Odrou (2013) • Kateřinice (2014) • Krásná (2015) • Kašava (2016) • Heřmanov (2017) • Dolní Němčí (2018) • Lipová (2019)  • Kostelní Lhota (2022) • Ostrožská Lhota (2023) 
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sloup_(okres_Blansko)&oldid=23759112“